V dnešní době relativního blahobytu není snadné přijít s něčím, co nadchne zhýčkaného uživatele. Již delší dobu se zamýšlím nad prvky, které činí některé nové projekty výjimečnými a mimořádně úspěšnými. Ať již jsou obří nákupní a zábavní centra, nové technologie ve vozech, mobilní telefony nebo sociální sítě, vždy jsem našel velmi podobné faktory. Nové úspěšné produkty nebo služby jsou uživatelsky příjemné, intuitivní, koncentrují v sobě řadu funkcí, které ani nevyužijeme, ale hlavně dodávají majiteli možnost volby a nezávislost.
Stejně je tomu i v bankovnictví. Osobně dělím uživatele bankovních služeb do tří kategorií. Ti první stále věří, že „to“ jinak nejde a stále platí svým bankám poplatky a nechávají se překvapovat jejich monotónními nabídkami. Jejich specifickým znakem je, že chodí do „své“ banky jako do kostela a pravidelně se těší na obálku s výpisem.
Druhá, pokrokovější skupina, již udělala dílčí krok ve finanční evoluci a alespoň přesunula své úspory do bank, kde neplatí poplatky za to, že bance dávají k dispozici cenný kapitál. Zároveň si začínají osvojovat příjemnosti spojené s ovládáním banky na dálku a možnosti kdykoliv nahlédnout na svůj účet prostřednictvím počítače z domova nebo kanceláře. Byť své prostředky stále nechávají v bankách pasivně odpočívat za neatraktivní úrok.
Třetí skupina si již těmito etapami prošla. Neplatí poplatky. Nechodí do banky. Na rozdíl od výše uvedených dvou skupin již prozřela a objevila de facto neomezené možnosti práce s vlastními penězi. Pochopila, že je v jejím vlastním zájmu odpoutat se od zažitých dogmat a závislosti na bankách. Specifikem těchto lidí je samostatnost a touha po finanční nezávislosti. Se svými penězi pracují sami, vyhledávají investiční příležitosti na základě zpráv z médií a banku využívají jen jako samoobsluhu, supermarket, ve kterém si koupí co potřebují, za nejlepší možnou cenu, protože mají možnost online srovnání a to vše bezpečně přes počítač nebo mobilní telefon, tedy i z paluby své lodě. O všem co si pořídili, mají neustálý přehled a v případě potřeby jsou schopni se svými financemi pracovat zcela nezávisle, v řádu jednotek vteřin. Můžeme tak hovořit o dalším stádiu vývoje člověka. Homo sapiens, tedy člověk chápavý se vyvinul v Homo independent, tedy člověka nezávislého.
Je přeci příjemnější, než reptat nad omezenými možnostmi zhodnocování úspor, přečíst si zprávy, což stejně děláme, a začít hledat příležitosti, na kterých se dá vydělat. Stejně tak s přáteli je lepší probírat možnosti investic, než si vzájemně recitovat chorobopisy.
Možnosti investorů lze rozdělit na dva základní přístupy. Pasivní a aktivní práci s kapitálem. Osobně nejsem přítelem pasivního přístupu, kdy svěřím své peníze do fondu nebo jiného investičního nástroje na několik let a on se mi o mé peníze postará. Důvodů je několik. Pokud si koupím takový titul, mám jistotu, že zaplatím nejen několik procent za nákup, ale budu většinou i soustavně platit i za správu na roční bázi, z pravidla bez ohledu na výsledek. Teprve až investice vydělá na tyto poplatky, pak teprve začnu vydělávat já. Druhým důvodem je fakt, že každý fond musí investovat podle předem pevně stanovených pravidel a to i tehdy, když tržní podmínky danému fondu nesvědčí. Ukažte mi správce fondu, který vám dá vědět, že loď se potápí a je čas vystoupit. Nestane se tak, protože investoval čas a prostředky, aby své investory sehnal. Zároveň chce ukazovat světu na odiv, kolik má prostředků pod správou.
Naopak aktivní přístup mi dává možnost operativních úprav portfolia investičních nástrojů v čase. Dnes se mi může zdát nějaké téma zajímavé a tak do něj investuji část prostředků, ale za nějaký čas se podmínky mohou změnit a mohu buď částečně zmenšit svou investici, nebo zcela daný trh opustit. To vše v řádu vteřin od okamžiku, kdy se tak rozhodnu. Rád investice přirovnávám k ovocnému sadu nebo zahradě. Musím zasadit, abych mohl sklízet. Vždy by mělo něco kvést, něco dozrávat a něco být tak akorát na sklízení. S investičními příležitostmi je to jako s lidmi. Smířil jsem se s tím, že na světě je několik miliard lidí, potkám se jen s malou skupinkou z nich a jen z několika z nich se stanou mí přátelé, ale bez hledání bych je nenašel.
Často slýchám názory, že to není pro mě, jsem na to už moc starý nebo na to nemám buňky. Zde si dovolím nesouhlasit. Finanční samostatnost a nezávislost je dovednost získaná, nikoliv zděděná stejně jako umění plavat, chodit nebo jezdit na kole. Na začátku se to zdálo nemožné, dokonce to někdy i bolelo. Ale vzpomeňte si sami, jaké to bylo, když jste to zvládli. Byl to nepopsatelně skvělý pocit. S financemi a nezávislostí je to stejné. Z něčeho, z čeho jste měli obavy, se může stát Váš životní styl.
Úspěch a bohatství se nerodí tak, že to nechám na někom, ale že sám začnu.
Pavel Drahotský
Ředitel Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko