Specialisté ze společnosti Barclet dokončili na Slovensku v uplynulých dnech projekt operačního programu pro výzkum a vývoj s názvem Telepresence. Univerzitám a vědeckým ústavům Slovenské akademie věd se díky němu otevřela cesta, jak moderním způsobem konzultovat svou věděckou činnost a výzkum nejen mezi sebou, nýbrž i zbytkem světa.

Projekt Telepresence přivedl na vědecká pracoviště, na nichž stát již v minulosti vybudoval kvalitní infrastrukturu zajišťující rychlé připojení k internetu, revoluční telekonferenční techniku. V daných institucích tak vznikla telekonferenční místa, skrze než se lokální věděcká působiště mohou navzájem propojit mezi sebou, ale i výzkumnými institucemi po celém světě. „Díky technologii, kterou jsme na vědecká pracoviště instalovali, se může technika práce i kvalita vědy posunout výrazně dopředu“, shrnuje cíle projektu Otto Drescher, výkonný ředitel společnosti Barclet.

Propojené Slovensko

Do projektu Telepresence se vedle velkých univerzit v Košících, Žilině a Bratislavě zapojily i menší instituce například ve Staré Lesné, Badíně či Smolenčicích. V praxi tak došlo k instalaci řešení pro šest typů místností. Počínaje těmi nejmenšími, které umožňují komunikaci pro dvě osoby, přes menší určené pro oboustrannou komunikaci mezi šesti až deseti lidmi, až po zapojení přednáškových sálů, jež pojmou více než sto účastníků. Celkově se telekonferenční technikou v současné době honosí 192 místností na vědeckých pracovištích po celém Slovensku.

Kompatibilní řešení

Nespornou výhodou nově instalované techniky je její centrálnost. Přestože některá vědecká pracoviště svá telekonferenční pracoviště měla, vzájemně spolu nekomunikovala. Telepresence individuální místnosti zapojuje do jednoho systému, jenž jim umožňuje přístup ke shodné technologii a nabízí výhody rezervačního systému. „Jak bude chtít vědecký pracovník z Žilinské univerzity něco konzultovat s kolegou v Košicích, tak si přes internetové rozhraní jednoduše rezervuje místnost a pošle pozvánku kolegovi na konkrétní čas. Poté přijde do místnosti, kde otevře videokanál ke kolegovi na druhé straně Slovenska, a okamžitě mohou začít spolupracovat“, vysvětluje jeho funkci O. Drescher.

Síť telekonferenčních místností nicméně umožňuje i komunikaci vně systému. Hovořit tak mohou nejen osoby nacházející se v prostorech vybudovaných v jeho rámci. „Jak půjde o jednorázový rozhovor, například s někým ze zahraničí (univerzity, vědecká pracoviště…), nebo s někým, kdo je zapojený v systému, stačí zadat do systému požadavky na otevření spojení, a konkrétním bodem v dopředu určený čas, se přes servisní centrum tohoto systému otevře linka. Jde o velmi moderní technologii, jež automaticky reguluje úroveň hlasitosti nebo přepíná obraz mezi lidmi, kteří právě hovoří“, dodává Drescher.

Svět na dosah 

 Vedle zmíněných kladů nelze opomenout ani hlavní výhodu celého systému – vědci nadále nemusí za účelem porovnání či nabytí nových poznatků cestovat. To má hned dvojí pozitivní dopad, neboť vědecké instituce ušetří peníze za náklady a vědci ušetří drahocenný čas. Systém nadto může vést i ke zkvalitnění jejich práce. „Pokud jste dříve chtěli konzultovat výsledky nějakého projektu, který se prováděl v Bratislavě a Košicích, vyžádalo to dlouhé cestování. Nyní již nic nebrání tomu, aby měl projektový tým poradu každý den – například v devět ráno o tom, co přinesl předešlý den.“, uzavírá O. Drescher.

Budoucí spojení

Propojení za pomoci telekonferenčního systému je jedním z hlavních trendů dneška, který umožňuje zefektivnit vědeckou práci. Tento typ spolupráce má velký potenciál a do budoucna bude růst. I z toho důvodu je slovenský národní systém nastaven tak, aby se mohl dále vyvíjet.

Text nevyjadřuje názor redakce