Evropa si stanovila nutné cíle dalšího snížení spotřeby energií do roku 2030. Jaké projekty nabízíte pro splnění těchto ekologických cílů a kde vidíte největší potenciál?
Je toho víc. Záleží na tom, v jakém oblasti se pohybujete. Jiné řešení požaduje průmyslová firma, jiné administrativní budova nebo škola a jiné nemocnice. Moderní energetika postupuje rychle kupředu a díky velkým investicím do vývoje jsou nyní na trhu řešení, která byla ještě před nějakým časem nerealizovatelná. Obrovský pokrok se udál v případě chytrých budov. Probíhá tam podobná revoluce, jako proběhla v automobilech – v budovách trávíme až 90 procent svého času, přesto jsme dosud o nich často přemýšleli jen jako o stavebních konstrukcích. Stávají se z nich ale chytré domy s centrálně řízenou a automaticky regulovanou vzduchotechnikou, teplotou vlhkostí a podobně. Pro energetické úspory existují v tomto ohledu v zásadě dvě možnosti. Jednak takzvaná forma EPC, která získává na popularitě. Jde o dodatečné investice do již existujících budov, které výrazně sníží jejich energetickou náročnost. Výhodou je, že v případě EPC přímo dodavatel řešení garantuje ve smlouvě, že bude požadovaných úspor dosaženo. Druhou možností je projektovat budovu od začátku jako úspornou a podívat se rovnou i na provozní náklady této budovy v řádu let, často totiž vyšší rozumná počáteční investice znamená, že výrazně ušetříte za provoz.
Česká republika není příliš schopna plnit cíle energetických úspor schválených EU do roku 2020. Roli v tom hrají například nevyčerpané dotace. Proč byl podle vás problém dotace čerpat?
Čerpat dotace je obecně administrativně náročné. A v případě úspor dvojnásob. Dotační tituly jsou roztříštěné, jsou v rámci tří operačních programů a dvou fondů, pro samotné žadatele nejde tedy o uživatelsky přívětivé prostředí, navíc jsou tu velmi tvrdé podmínky a posuzování projektové žádosti trvá dlouho. Když si uvědomíme, že firmy někdy kvůli náročnosti vzdají dotace i na zařízení, které se primárně týká jejich vlastního byznysu, tak toto platí u úspor ne dvojnásob, ale trojnásobně. Realizace energeticky úsporných opatření má někdy delší dobu návratnosti, takže firmy raději investují do technologických zařízení, které mají rychlý efekt a dobu návratnosti 3-4 roky.
Trh s poskytováním energetických služeb rychle roste. Jak jste schopni čelit tlaku konkurence a v čem jsou vaše přednosti?
Je toho víc. Záleží na tom, v jakém oblasti se pohybujete. Jiné řešení požaduje průmyslová firma, jiné administrativní budova nebo škola a jiné nemocnice. Moderní energetika postupuje rychle kupředu a díky velkým investicím do vývoje jsou nyní na trhu řešení, která byla ještě před nějakým časem nerealizovatelná. Obrovský pokrok se udál v případě chytrých budov. Probíhá tam podobná revoluce, jako proběhla v automobilech – v budovách trávíme až 90 procent svého času, přesto jsme dosud o nich často přemýšleli jen jako o stavebních konstrukcích. Stávají se z nich ale chytré domy s centrálně řízenou a automaticky regulovanou vzduchotechnikou, teplotou vlhkostí a podobně. Pro energetické úspory existují v tomto ohledu v zásadě dvě možnosti. Jednak takzvaná forma EPC, která získává na popularitě. Jde o dodatečné investice do již existujících budov, které výrazně sníží jejich energetickou náročnost. Výhodou je, že v případě EPC přímo dodavatel řešení garantuje ve smlouvě, že bude požadovaných úspor dosaženo. Druhou možností je projektovat budovu od začátku jako úspornou a podívat se rovnou i na provozní náklady této budovy v řádu let, často totiž vyšší rozumná počáteční investice znamená, že výrazně ušetříte za provoz.
Česká republika není příliš schopna plnit cíle energetických úspor schválených EU do roku 2020. Roli v tom hrají například nevyčerpané dotace. Proč byl podle vás problém dotace čerpat?
Čerpat dotace je obecně administrativně náročné. A v případě úspor dvojnásob. Dotační tituly jsou roztříštěné, jsou v rámci tří operačních programů a dvou fondů, pro samotné žadatele nejde tedy o uživatelsky přívětivé prostředí, navíc jsou tu velmi tvrdé podmínky a posuzování projektové žádosti trvá dlouho. Když si uvědomíme, že firmy někdy kvůli náročnosti vzdají dotace i na zařízení, které se primárně týká jejich vlastního byznysu, tak toto platí u úspor ne dvojnásob, ale trojnásobně. Realizace energeticky úsporných opatření má někdy delší dobu návratnosti, takže firmy raději investují do technologických zařízení, které mají rychlý efekt a dobu návratnosti 3-4 roky.
Trh s poskytováním energetických služeb rychle roste. Jak jste schopni čelit tlaku konkurence a v čem jsou vaše přednosti?
Ano, trh se zaplnil. Upřímně říkám, že nejsme z hlediska první jednorázové investice někdy nejlevnější, ale tady ani nejlevnější být nechceme. U německých výrobků také nečekáte, že budou nejlevnější, když si je pořídíte. Předpokládáte ale, že se vám kvalitní výrobky nakonec stejně vyplatí, protože budou mít mnohem delší životnost, takže nakonec ušetříte a odpadnou starosti s neustálými opravami a výměnami. Kromě kvality a dlouholetého know-how je naší výhodou i komplexnost. Zákazníkovi jsme schopni nabídnout to nejlepší řešení. Nepřicházíme mu nabídnout samostatně fotovoltaiku, nepřicházíme mu nabídnout kogeneraci. Zákazník poptává nějakou službu, hledá jak uspořit, má nějakou představu, ale my mu díky našim zkušenostem například navrhneme komplexní řešení s optimálním poměrem investice versus výkon, tj. např. dosažená úspora.
Jaký je podle vás největší úspěch, kterého firma ČEZ ESCO pod vaším vedením dosáhla?
Každý rok rosteme dvouciferným tempem, to je ten hlavní úspěch. Dalším je to, že se nám daří dostávat téma energetických služeb a energetických úspor mnohem více do světa. Například koncept EPC je dnes mnohem známější.
Povězte nám o některých projektech energetických úspor (EPC). Zajišťujete realizaci úsporných opatření včetně financování a záruky na snížení provozních nákladů. Je o ně veliký zájem ze stran měst, krajů a dalších institucí?
Tohle je hlavně úspěch našich dceřiných firem ENESA a EVČ a jejich vedení. V našich řadách jsou lidé, kteří metodu EPC do Česka před třiceti lety přivezli, propagovali ji a realizovali první projekty. Zakladatel ENESA Ivo Slavotínek, její obchodní ředitel Mirek Marada a technický ředitel Valentýn Avramov jsou ti, kteří rozjeli a realizovali celou řadu komplexních a úspěšných projektů EPC. Musím pochválit i Jirku Příhodu z EVČ. Zájem vidíme a roste, ale bohužel ne tak, jak by si to EPC projekty zasloužily. Tady si nepřihřívám polévku vlastnímu byznysu, ale nedává to logiku. EPC funguje ve městech a krajích, ale hodně špatně ve státních organizacích. Státní příspěvkové organizace se totiž nemohou zadlužovat. A přestože do EPC neinvestují z vlastního ani korunu, jde účetně o externí financování, takže do toho nemohou jít.
Jak z toho ven?
Bez toho, že se změní zaběhané postupy ve veřejném sektoru a tedy ve státních organizacích se trh s energetickými úsporami zásadně nezmění. Problémem je například to, že se nové budovy soutěží jen na cenu vstupní investice, a nezapočítávají se tam provozní náklady. Něco, co může vypadat levně, se tak v důsledku prodraží. Věříme však, že naše dlouhodobé úsilí (společně s dalšími partnery - APES) a nové možnosti přesvědčí stát, že investovat resp. soutěžit je možní i jinak než jen na minimální pořizovací cenu. Stát jako vlastník svých budov by měl dbát na jejich dlouhodobou efektivnost, tj. na jejich efektivní provozní a tedy i energetické náklady, což právě projekty EPC nebo takzvaný Design & Build zaručují.
Jedním z vašich unikátních projektů na úsporu energie je projekt Odpovědné školy odstartovaný v roce 2011 do něhož se zapojilo přes 30 škol z Prahy 13. Hlavním důvodem byly přílišné výdaje na energii právě ve školství. Jak projekt funguje a je efektivní? Budou se do projektu zapojovat i další městské části?
Městská část postupovala chytře. Nebála se jít do projektu, protože věděla, že je nutné nasměrovat peníze tam, kde je to nejdůležitější. Výsledkem je, že nyní šetří každý rok přes 25 milionů korun na výdajích za energie, které může přesměrovat jinam. Projekt je unikátní v tom, že Praha 13 předběhla svou dobu, protože zkombinovala dotaci do zateplení s konceptem EPC. Nyní již Operační program životní prostředí (OPŽP) podporuje projekty komplexních rekonstrukcí budov, tj. zateplení včetně výměny kotle včetně regulace, instalace výměny vzduchu s rekuperací a modernizace osvětlení realizované metodou EPC navýšením celkové dotace o 5 %. EPC projekty dlouhodobě fungují i v řadě dalších škol v dalších pražských částech i mnoha jiných městech: v městské části Praha 3, Zlíně, v Písku, v Klatovech, v Kolíně, v Pardubickém kraji…
Smart technologie jsou dnes velice populární. Mluví se o chytrých městech, téměř každý už má smartphone. Jaký vidíte potenciál v chytrých domech u nás, mají o ně lidé zájem?
Potenciál v chytrých budovách je velký, téma se vlastně prolíná celým naším rozhovorem. Protože právě energetický manažment, EPC projekty, Design & Build, automatická regulace: to jsou věci, které pod chytré budovy patří a plní tento termín obsahem. Dnes je všechno „chytré“ a termín bývá nadužíván, ale abych uvedl příklad jednoduchého a opravdu chytrého opatření. Máme budovu, na jejíž jednu fasádu svítí v únoru slunce a ona se zahřívá, takže je potřeba ji i v zimě chladit. Naopak v místnostech poblíž fasády na druhé straně je zima. Logickým řešením je tak, že jedna část budovy vyhřívá pomocí tepelného čerpadla jinou, která teplo potřebuje. Jednoduché a elegantní. To je systém, který funguje třeba v případě našeho projektu v Národním divadle.
Dlouhodobě se věnujete výstavbě sítě veřejných dobíjecích stanic? Roste zájem o elektromobily?
Ano, v Česku sice tolik elektromobilů na silnicích nepotkáme (je jich nyní přes 2000 tisíce), ale to se brzy změní. Roste jednak organický zájem – firmy, lidí i radnice chtějí být trochu ekologičtější. Důležitým impulzem je ale i regulace. Automobilky musejí snížit emise produkované na vyrobený automobil a rozhodli se vydat elektromobilní cestou, protože limity budou velice přísné, a tak velký pokrok ve spalovacích motorech zřejmě není možné udělat. Je to realita a my na to musíme být připraveni. Stavíme tak dobíjecí stanice (nyní cca 130), pronajímáme i prodáváme elektromobily, poskytujeme veškerou infrastrukturu. Pokud chce někdo svůj vozový park doplnit elektromobily, navrhneme a dodáme mu všechno od A do Z.
Není pro lidi odrazující pro pořízení elektromobilu jejich dlouhá doba nabíjení? Nebo je to prostě daň za to, že uživatelé těchto vozidel ušetří své peníze či přispějí životnímu prostředí? Bude v budoucnu možnost rychlejšího nabíjení?
Obecně samozřejmě platí, že pro elektromobil je nutné logistiku víc plánovat, ale nemyslím si, že by to byl až tak zásadní problém. I při tankování na meziměstských tazích používáme čerpací stanice k dalším účelům a trávíme tam nějaký čas, potřebujeme se protáhnout, odskočit si, spojíme to s obědem. Rychlodobíjecí stanice jsou schopné doplnit 80 % kapacity baterií za cca 25 minut. Pomalejší dobíječky zas umisťujeme v nákupních a zábavních centrech, kde člověk tráví delší čas. Samozřejmě s rostoucím počtem elektromobilů bude potřeba navyšovat i počet dobíječek. Ale samozřejmě pokrok hlásí i dodavatelé dobíječek, jsou na trhu i dobíječky schopné dodat ekvivalent 200 km dojezdu za osm minut. Ten trh jde velice rychle kupředu.
Vysoká pořizovací cena a omezený dojezd jsou další faktory, které musí zákazník brát v potaz. Nejsou tyto důvody také odrazující?
Kupní cenou se elektromobily zatím ještě stále nemohou rovnat běžným vozům, ale rozdíl se už dnes snižuje a s rozšířenou nabídkou automobilek se během několika let stane elektromobil konkurenceschopnou alternativou. Pojďme si také přiznat, co všechno si v ceně elektromobilu kupujeme: nižší servisní náklady, nižší náklady na provoz, možnost vjíždět do center měst a parkovat v nich atd. Omezený dojezd už je minulostí. Nové modely elektromobilů VW, Hyundai a dalších značek s dojezdem až 300 km už snesou do jisté míry srovnání s klasikou. Navíc: kdo z nás ujede takovou vzdálenost běžně na jeden zátah? V kombinaci se stále hustší sítí rychlodobíjecích stanic mezi městy přestává být cestování elektromobilem zábavou podivínů a začíná se řadit přepravní standard.
Box: Kamil Čermák, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO
Jedním z vašich unikátních projektů na úsporu energie je projekt Odpovědné školy odstartovaný v roce 2011 do něhož se zapojilo přes 30 škol z Prahy 13. Hlavním důvodem byly přílišné výdaje na energii právě ve školství. Jak projekt funguje a je efektivní? Budou se do projektu zapojovat i další městské části?
Městská část postupovala chytře. Nebála se jít do projektu, protože věděla, že je nutné nasměrovat peníze tam, kde je to nejdůležitější. Výsledkem je, že nyní šetří každý rok přes 25 milionů korun na výdajích za energie, které může přesměrovat jinam. Projekt je unikátní v tom, že Praha 13 předběhla svou dobu, protože zkombinovala dotaci do zateplení s konceptem EPC. Nyní již Operační program životní prostředí (OPŽP) podporuje projekty komplexních rekonstrukcí budov, tj. zateplení včetně výměny kotle včetně regulace, instalace výměny vzduchu s rekuperací a modernizace osvětlení realizované metodou EPC navýšením celkové dotace o 5 %. EPC projekty dlouhodobě fungují i v řadě dalších škol v dalších pražských částech i mnoha jiných městech: v městské části Praha 3, Zlíně, v Písku, v Klatovech, v Kolíně, v Pardubickém kraji…
Smart technologie jsou dnes velice populární. Mluví se o chytrých městech, téměř každý už má smartphone. Jaký vidíte potenciál v chytrých domech u nás, mají o ně lidé zájem?
Potenciál v chytrých budovách je velký, téma se vlastně prolíná celým naším rozhovorem. Protože právě energetický manažment, EPC projekty, Design & Build, automatická regulace: to jsou věci, které pod chytré budovy patří a plní tento termín obsahem. Dnes je všechno „chytré“ a termín bývá nadužíván, ale abych uvedl příklad jednoduchého a opravdu chytrého opatření. Máme budovu, na jejíž jednu fasádu svítí v únoru slunce a ona se zahřívá, takže je potřeba ji i v zimě chladit. Naopak v místnostech poblíž fasády na druhé straně je zima. Logickým řešením je tak, že jedna část budovy vyhřívá pomocí tepelného čerpadla jinou, která teplo potřebuje. Jednoduché a elegantní. To je systém, který funguje třeba v případě našeho projektu v Národním divadle.
Dlouhodobě se věnujete výstavbě sítě veřejných dobíjecích stanic? Roste zájem o elektromobily?
Ano, v Česku sice tolik elektromobilů na silnicích nepotkáme (je jich nyní přes 2000 tisíce), ale to se brzy změní. Roste jednak organický zájem – firmy, lidí i radnice chtějí být trochu ekologičtější. Důležitým impulzem je ale i regulace. Automobilky musejí snížit emise produkované na vyrobený automobil a rozhodli se vydat elektromobilní cestou, protože limity budou velice přísné, a tak velký pokrok ve spalovacích motorech zřejmě není možné udělat. Je to realita a my na to musíme být připraveni. Stavíme tak dobíjecí stanice (nyní cca 130), pronajímáme i prodáváme elektromobily, poskytujeme veškerou infrastrukturu. Pokud chce někdo svůj vozový park doplnit elektromobily, navrhneme a dodáme mu všechno od A do Z.
Není pro lidi odrazující pro pořízení elektromobilu jejich dlouhá doba nabíjení? Nebo je to prostě daň za to, že uživatelé těchto vozidel ušetří své peníze či přispějí životnímu prostředí? Bude v budoucnu možnost rychlejšího nabíjení?
Obecně samozřejmě platí, že pro elektromobil je nutné logistiku víc plánovat, ale nemyslím si, že by to byl až tak zásadní problém. I při tankování na meziměstských tazích používáme čerpací stanice k dalším účelům a trávíme tam nějaký čas, potřebujeme se protáhnout, odskočit si, spojíme to s obědem. Rychlodobíjecí stanice jsou schopné doplnit 80 % kapacity baterií za cca 25 minut. Pomalejší dobíječky zas umisťujeme v nákupních a zábavních centrech, kde člověk tráví delší čas. Samozřejmě s rostoucím počtem elektromobilů bude potřeba navyšovat i počet dobíječek. Ale samozřejmě pokrok hlásí i dodavatelé dobíječek, jsou na trhu i dobíječky schopné dodat ekvivalent 200 km dojezdu za osm minut. Ten trh jde velice rychle kupředu.
Vysoká pořizovací cena a omezený dojezd jsou další faktory, které musí zákazník brát v potaz. Nejsou tyto důvody také odrazující?
Kupní cenou se elektromobily zatím ještě stále nemohou rovnat běžným vozům, ale rozdíl se už dnes snižuje a s rozšířenou nabídkou automobilek se během několika let stane elektromobil konkurenceschopnou alternativou. Pojďme si také přiznat, co všechno si v ceně elektromobilu kupujeme: nižší servisní náklady, nižší náklady na provoz, možnost vjíždět do center měst a parkovat v nich atd. Omezený dojezd už je minulostí. Nové modely elektromobilů VW, Hyundai a dalších značek s dojezdem až 300 km už snesou do jisté míry srovnání s klasikou. Navíc: kdo z nás ujede takovou vzdálenost běžně na jeden zátah? V kombinaci se stále hustší sítí rychlodobíjecích stanic mezi městy přestává být cestování elektromobilem zábavou podivínů a začíná se řadit přepravní standard.
Box: Kamil Čermák, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO
- Kamil Čermák vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se specializací na finance (Bc.), následně pokračoval ve studiu na Erasmus University Rotterdam – Master of Business Communication (Mgr.). Při studiu načerpal pracovní zkušenosti jako reportér a moderátor hlavní zpravodajské relace České televize.
. Následně působil jako mluvčí a poradce ministra průmyslu a obchodu ČR a v roce 1996 se stal ředitelem PA konsorcia TelSource (ATT, KPN, SwissCom) v ČR.
- Od roku 1998 do roku 2004 byl výkonným ředitelem divize Corporate accounts ve společnosti SPT Telecom / Český Telecom.
- Poté zastával pozici výkonného ředitele pro obchod a marketing v Českých aeroliniích.
- V roce 2005 nastoupil do Skupiny ČEZ jako první generální ředitel společnosti ČEZ Polska, kde se aktivně podílel na vstupu Skupiny ČEZ na polský trh a akvizici elektráren Skawina a Elcho. Mezi roky 2008 a 2012 působil jako generální ředitel společnosti ČEZnet a po fúzi s ČEZData jako generální ředitel ČEZ ICT Services.
- Mezi roky 2012 a 2016 působil jako předseda představenstva a pověřený generální ředitel vydavatelského domu Economia a společností Forum Karlín, Luxury Brand Management a Asental NV.
- 1. května 2016 byl jmenován do funkce předsedy představenstva a generálního ředitele společnosti ČEZ ESCO, a.s.
- Kamil Čermák je prezidentem Institutu členů správních orgánů (CIOD), místopředsedou Unie malých a středních podniků ČR a členem výkonného výboru Czech Smart City Cluster.
Text nevyjadřuje názor redakce