REMA odváží z obcí nejen elektro značky Samsung, ale i veškerá elektrozařízení, která kterýkoli kolektivní systém odmítne převzít, a to i bez uzavřených smluv. Pověřený zástupce každé obce či provozovatel sběrného dvora může v případě zájmu kontaktovat bezplatný dispečink Chytrá recyklace na telefonním čísle 800 976 679, kde bude jeho požadavek zaevidován a předán ke zpracování. REMA následně zrealizuje svoz v rozsahu standardních podmínek do 10 pracovních dnů. Požadavky je možné zadávat od hmotnosti 150 kg výše. Provoz sběrných dvorů může tedy v tuto chvíli zůstat beze změny, a ty mohou nadále odebírat i výrobky značky Samsung. Služeb bezplatné informační telefonní linky Chytrá recyklace navíc může využít i běžný občan, který si neví rady, jak s vysloužilým elektrozařízením naložit.
Nechceme mít elektro v lese!
Společnost Asekol oznámila ukončení svozů zařízení Samsung ze sběrných dvorů na poslední chvíli, s platností od 1. srpna letošního roku. Obce tím dostala minimálně do velmi nepříjemné situace. Někteří provozovatelé sběrných dvorů si tuto informaci vysvětlili tak, že zařízení od Samsungu nesmí od občanů přijímat a zakázali je na sběrné dvory dovážet. Skutečnost je ale taková, že sběrné dvory mají ze zákona povinnost vybírat od občanů veškeré elektro bez ohledu na její značku. Žádný s kolektivních systémů pak nesmí sběrným dvorům jednoduše řečeno takto nařizovat, co mohou či nemohou (konkrétní značku elektra) od občanů převzít. Spotřebitelé si za ekologicky šetrnou likvidaci televizoru nebo monitoru platí již při jeho koupi – součástí ceny zařízení je totiž tzv. recyklační poplatek. Recyklaci si tak předplatili již při koupi výrobku.
„Pokud bychom přistoupili na myšlenku třídit a svážet elektro podle značek, mohlo by se stát, že se nám najednou začnou televize a monitory od počítačů a později možná i jiné druhy elektrozařízení válet někde v přírodě anebo u kontejnerů a obce je pak za nemalé peníze budou muset likvidovat jako černé skládky,“ vysvětluje David Beneš, předseda představenstva REMA Systém, a.s. Podle jeho názoru není možné nutit občana přemýšlet nad tím, jaký druh a značku elektrospotřebiče má kam donést. „Protože by se mohlo stát, že než aby zkoumal, co a jak, raději elektro pohodí u nejbližšího kontejneru nebo někde v lese u cesty. A to přece nikdo z nás nechce,“ zdůraznil.
Obce potřebují spolehlivé partnery
Beneš je přesvědčen, že obce a jejich občané nemohou být vtahováni do šarvátek podobného druhu. „Konkurenční boj končí před hranicí obecního systému a ty jsou, a i do budoucna musejí zůstat, nedotknutelné. Obecní systém nakládání s odpady, včetně sběrných dvorů, je vybudován obcí a jenom obec je, jako řádný hospodář, plně odpovědná za jeho efektivitu a funkčnost. Kolektivní systém jim může pouze spolupráci nabízet. Je pak pouze na obci, zda jeho nabídku využije, případně jaká opatření přijme v případě potíží,“ argumentoval dále za kolektivní systém REMA.
Podtrhl, že Asekol obce postavil před hotovou věc, a tím ohrozil důvěru všech občanů v roky budovaný a funkční systém sběru vysloužilého elektrozařízení. Nehledě na to, že svým jednáním porušil vzájemnou důvěru s obcemi v rámci dosavadního neziskového systému nakládání s elektroodpadem. „Občané jsou ve svém ekologickém chování zodpovědní a obec jim může vyjít vstříc tím, že bude mít i ona na straně svých partnerů, kteří se o ekologii starají, stabilní a odpovědné subjekty. Skutečné partnery,“ zdůraznil na závěr.