Otázky svobody projevu prostřednictvím digitální etiky
Zákaz a zastavení aktivity bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa na různých sociálních sítích je již známým případem. Problémem sociálních sítí je, kde nastavit vhodnou hranici mezi přijatelným a nepřijatelným projevem, a zdali jsou to vůbec ony, kdo by měl tuto hranici nastavovat.
Fidelity International se hlásí k digitální etice, zejména co se týče:
· dezinformací: závazek k pravdivé a upřímné debatě na platformách,
· online podvody: ochrana uživatelů před online kriminalitou,
· ochrana osobních údajů: ochrana soukromí uživatelů a kontrola nad jejich údaji,
· blahobyt online: boj proti škodlivému obsahu (například rasismus, sexuální diskriminace, podněcování k trestnému činu atd.) a podpora uživatelského rozhraní v nejširším slova smyslu.
Je zapotřebí, aby společnosti kontrolovaly své sítě. Většinu problémů by vyřešilo stanovení jednoznačných zásad pro to, co je přijatelným obsahem, a důkladná a transparentní hierarchie potenciálních kroků při jejich porušení. Některý obsah je samozřejmě zakázán: násilí, pornografie, rasismus, sexuální diskriminace a zjevně nepravdivá nebo nebezpečná tvrzení, neboť vytváří újmy a nerovnost příležitostí. Existují však i spornější oblasti.
YouTube nedávno zakázal aktivitu UK TalkRadio z toho důvodu, že „zveřejnili materiály, které byly v jednoznačném rozporu s odbornými doporučeními ohledně koronavirové pandemie“, a to pouze proto, aby po veřejném pobouření rozhodnutí rychle zrušil. „Neomlouváme porušování vládních nařízení, ale myslíme si, že je spravedlivé a zdravé diskutovat o myšlenkách svobodně bez obav, že by se to vymstilo,“ vysvětluje Sumant Wahi.
Další dimenzí online debaty o svobodě projevu je monopolní a kartelové chování. Aplikace Parler, konzervativní pravicové fórum na sociálních sítích, byla odstraněna z Apple i Google obchodů s aplikacemi v důsledku násilí během zasedání Kongresu ve Washingtonu. Parler byl údajně odstraněn z důvodu propagace násilí a jeho užití během zasedání Kongresu ve Washingtonu, a částečně kvůli využití ke koordinaci protestu. Služba Amazon Web Services následně odmítla společnosti Parler poskytnout cloudové hostování, čímž účinně omezila přístup k uživatelům. Ať už technologičtí giganti byli oprávnění odstranit Parler, či nikoli, incident ukazuje zranitelnost aplikací třetích stran při oslovování publika a sílu velkých technologických společností ovládnout denní dění.
Technologičtí giganti dominují cloud computingu
Globální podíl trhu a roční výnosy největších poskytovatelů cloud computingu
Poznámka: 12 měsíců do 30. června 2020. Zdroj: Statista, srpen 2020.
Dozorčí rady by mohly být částečným řešením. Mohly by se skládat z právníků, akademiků, novinářů a politických odborníků a působit tak v kvazi-soudní roli při přezkoumání případů, sledování obsahu a přispívat k tvorbě nových opatření. Společnosti sociálních sítí mohou takové rady zřídit samy, tak jako to například nedávno učinil Facebook, ale je důležité, aby byly vnímány jako nezávislé a vyrovnané, a měly tak legitimitu vůči veřejnosti.
Kdyby byl trh sociálních sítí fragmentovanější, dalo by se tvrdit, že tyto platformy můžou mít svobodu propagování určitého politického názoru, neboť by konkurence zajistila vyznění různých názorů, což je obecně případ novinových trhů. Současnému prostředí sociálních sítí dnes ale dominují dvě jména, Facebook a Twitter. Kvůli takové struktuře je eticky nezbytné, aby vedoucí společnosti upřednostňovaly nestrannost, pravdivost a závazek svobody projevu.
Regulace technologických gigantů
V rámci sociálních sítí zatím neexistuje žádná obstojná alternativa Facebooku a Twitteru. Facebook se svou sítí osloví každý měsíc téměř polovinu světové populace, což je třikrát více než podobné platformy, jako je například WeChat. To má za následek, že stát se kvalitní konkurencí, se za posledních 12 měsíců stalo značně nedosažitelným cílem.
Počet měsíčně aktivních uživatelů sociálních sítí pro zasílání zpráv
Poznámka: Data ukazují nejaktuálnější výsledky: Facebook (3Q20), WhatsApp (1Q20), Messenger (1Q17), Instagram (2Q18), Any (3Q20). Zdroj: Statista, prosinec 2020.
Americká federální obchodní komise zahájila v prosinci 2020 protimonopolní řízení proti společnosti Facebook, a to kvůli akvizicím společností Instagram a Snapchat. Evropské regulační orgány pracují na nových zákonech, které by usnadnily zahájení vyšetřování, zamezily růstu do nových produktových sektorů a zabránily technologickým firmám ve zvýhodňování vlastních produktů při digitálních obchodech.
Pro velké technologické společnosti a společnost je v sázce mnoho
V krátkodobém horizontu by na Facebook a Twitter neměly mít dramatické a kontroverzní kroky jako zákaz Trumpa žádný negativní dopad ani z finančního hlediska. Vzhledem k často vyhraněnému tónu bývalého prezidenta, bylo těžké jeho názory, tweety a příspěvky monetizovat, neboť se mu začalo spousta značek vyhýbat. Z dlouhodobého hlediska zde existují zásadní problémy pro aktivní investory, jako například zvýšení nákladů na kontrolní opatření obsahu a antimonopolní předpisy.
Platformy sociálních sítí si také potřebují udržet loajalitu aktivních uživatelů. „My jako investoři chceme vidět závazek těchto společností ke svobodnému projevu, politické nestrannosti a k silným, avšak transparentním regulačním opatřením. Zřízení nezávislých dozorčích rad je významným krokem k naplnění tohoto cíle. Pomohlo by to obnovit důvěru ve výstupy, oslovilo by to uživatele s širokou škálou politických přesvědčení a podpořilo společnost samotnou v dlouhodobém horizontu,“ dodává Eva Miklášová, Sales Associate Director, Fidelity International.